Z historie městyse Nový Rychnov

Ještě v 11. století byl na území Novorychnovska hustý a neprostupný prales, přirozená to ochrana české země. Teprve ve vrcholném období Přemyslovců, na konci 12. a na začátku 13. století nastává změna. Český kníže Vladislav daroval tuto krajinu Arcibiskupství pražskému, které se staralo o zalidnění této krajiny, zejména osadníky německými. Tak byla patrně založena osada rychnovská. jejíž jméno pravděpodobně vzniklo z německého výrazu "der reich ouwe", což znamená "na úrodné nivě".

Majetkem arcibiskupství byl Rychnov až do konce husitských válek. Od konce 15. století náleželo panství rodu Leskovců, z nichž si Vlachyně z Leskovce zvolil za své sídlo právě Rychnov. Nechal přebudovat zdejší zpustlou tvrz na renesanční zámek. Ten byl ještě v budoucnu dvakrát přestavován, po vpádu Švédů roku 1640 a po velkém požáru roku 1827. Nad vchodem do zámku je umístěn znak arcibiskupa Valdštejna, jehož přičiněním byl zámek budován po vpádu Švédů. Z doby Leskovců pochází i městský znak Nového Rychnova.

Kostel z let 1343 až 1363 je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Nejstaršími památkami jsou barokní zpovědnice a cínová křtitelnice z roku 1583.

V letech 1597 - 1623 drželi spojené panství Řečické a Rychnovské páni z Říčan. Jan z Řičan se zapojil do stavovského povstání proti Habsburkům a proto byl po bělohorské porážce potrestán konfiskací majetku a panství se tak opět dostalo do rukou arcibiskupských. Rád se zde zdržoval arcibiskup Jan Josef Breuner. K jeho poctě byl nově vystavěný dvůr při rybníku u Těšenova nazván Breunerov.

Za třicetileté války byl zdejší kraj sužován rabováním a pobyty vojsk císařských, stavovských i švédských. Připomínkou té doby jsou dodnes zachovalé zbytky malé polní pevnůstky s příkopy a náspy "V Šancích" za Rychnovem směrem k Rohozné.

Roku 1827 vypukl v obci všezničující požár, celé městečko se muselo obnovit a tehdy získal Rychnov svůj přídavek "Nový". Kamenná deska s křížem a tesařskou sekerou při vnější zdi kostela připomíná tragickou smrt jednoho z tesařů, který zde zemřel při obnově poničeného kostela, když zde tesaři zdvíhali nový krov. Železný kříž na kamenném podstavci před kostelem byl postaven na paměť svaté misie v roce 1856. Farní budovu z roku 1837 zdobí již více než 100 let sluneční hodiny a znak arcibiskupa Příchovského. Vzácnou památkou ze 17. a 18. století jsou boží muka při okrajích obce. Socha svatého Jana Nepomuckého před zámkem pochází z konce 17. století.

Konec 18. století je ve znamení rozvoje řemesel a obchodu. Svědčí o tom konání 4 výročních trhů a řada cechovních organizací. Rozkět podpořilo i lepší dopravní spojení se světem, budováním silnic z Rychnova do Pelhřimova (1843), do Horní Cerekve (1844) a do Dušejova a Jihlavy (1846).

Revoluční rok 1848 přinesl zrušení roboty. Roku 1850 bylo bývalé panství přiděleno pod správu okresního hejtmanství v Pelhřimově. V té době měl Rychnov 143 domů a 1047 obyvatel. Rozhodující postavení měl i nadále arcibiskupský velkostatek, jehož výměra činila 1857 ha.

Do rozvíjejícího se života krutě zasáhla 1. světová válka. Téměř 100 mužů bylo odvedeno do války, z nichž se 23 již nikdy nevrátilo. Na jejich památku byl v roce 1938 odhalen na náměstí pomník. Po uzákonění pozemkové reformy v roce 1920 došlo k parcelaci arcibiskupského velkostatku, lesy však zůstaly pražskému arcibiskupství i nadále. Zbytkový statek o výměře 45 ha byl ponechán dosavadnímu správci panu Jiřímu Kleinovi.

V roce 1927 začala obec s výstavbou vodovodu, roku 1928 byla zavedena autobusová doprava do Pelhřimova, roku 1929 do Jihlavy. Elektrifikace obce byla dokončena v roce 1936. K hospodářskému povznesení městečka přispěly svou činností i hospodářská a občanská záložna, jejíž budova z roku 1934 je dodnes ozdobou městečka. Rozvoj obce vždy podporoval i 1. guvernér Československé národní banky JUDr. Vilém Pospíšil, rodák z Nového Rychnova. Připomíná ho vila u silnice k Čejkovu, kterou si zde v roce 1932 nechal postavit.

Konec II. světové války se krutě podepsal na celé obci. Došlo k rozsáhlému zatýkání a někteří občané útrapy vyslýchání a mučení nepřežili. Mezi nimi byl i zmíněný JUDr. Pospíšil, pohřbený na zdejším hřbitově. Ze židovské rodiny Ančerlovy přežil pozdější světoznámý dirigent Karel Ančerl. V roce 1945 dochází k parcelaci velkostatku i vyvlastnění arcibiskupských lesů. Budovu zámku dostal k bezplatnému užívání Městský národní výbor. V roce 1949 zahájilo výrobu družstvo DUP (výroba náplní do manikúr), které dodnes zajišťuje pracovní příležitosti lidem z Rychnova i okolí. Ženy našly uplatnění v provozovně podniku DRUPO (šití pracovních oděvů). Roku 1959 bylo založeno JZD, které se postupně slučovalo s okolními družstvy v JZD Křemešnicko. V 70. letech se integrovaly i národní výbory a obce Čejkov, Řeženčice a Sázava tvoří dodnes s Novým Rychnovem jeden správní celek s celkovým počtem 1011 obyvatel (r.1991).

Created by T.K. & M.F. © 2014 - 2016 | Přihlásit